Koho by napadlo, že na takovém špinavém a zaprášeném místě, jako je slévárna - formovna, najdeme tak půvabnou mladou dámu. Řeč je o Ing. Barboře Bryksí Stunové, která se na Ústavu strojírenské technologie Fakulty strojní ČVUT, zabývá technologií slévání.
Pro Barboru byla technika už od mala velkou láskou. Že dnes pracuje v montérkách jí vůbec nevadí, manuální práce ji totiž baví. . Na slévání má ráda, že při jedné operaci se dá vyrobit i velmi tvarově složitý předmět a radost z takto povedeného odlitku přirovnává k čerstvě upečené bábovce. Má kolem sebe samé chlapy, se kterými velmi dobře vychází a v některých situacích se i výborně doplňují.
Barbora dále předává vědomosti studentům na Ústavu strojírenské technologie Fakulty strojní ČVUT a je pro ni velkým zadostiučiněním, když pak její posluchači umí nabité vědomosti využít v praxi. Krom pedagogické činnosti se čile věnuje výzkumu a vývoji dvoudobého vznětového motoru s protiběžnými písty. Spolu se svými kolegy hledají způsoby, jak zefektivnit technologické procesy, aby se snížil jejich negativní dopad na životní prostředí. Zlepšením užitných vlastností (od odlitků jednotlivých dílků až po celé soustavy, např. motory) se sníží jejich hmotnost a s tím spojené emise, což bude mít ve výsledku vliv na snížení ekologické zátěže.
Další Barbořinou zálibou jsou odlitky a slitiny neželezných kovů, specielně slitiny hořčíku. Byla členkou úspěšného týmu odborníků z technických univerzit a podniků, kterému se podařilo uvést novou technologii na výrobu tlakových hořčíkových odlitků do reálného provozu. Na závěr Barbora odkryla i něco ze své ryze ženské stránky: „Ráda vařím a peču.“
