Profily

Irena Prášilová Markéta Pokorná Ľubomíra Balková
Absolventka ČVUT, provozní ředitelka MSD IT Global Innovation Center Absolventka Fakulty stavební ČVUT, doktorát na univerzitě v Hamburku, členka polární vědecké expedice. Teoretická matematička, Odborná asistentka na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT
Dana Drábová Marcela Fejtová Kateřina Sakařová
jaderná fyzička, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Vedoucí vývojového týmu, Počítač ovládaný pouhým okem staví a projektuje tunely od Islandu přes Londýn až po Hong Kong
Eva Jiřičná Lenka Lhotská Olga Štěpánková
Absolventka ČVUT, světoznámá architektka a designerka Vedoucí oddělení vědy, výzkumu a zahraničních styků Vedoucí skupiny přírodou inspirovaných technologií




Novinky

Manažerem roku je absolventka ČVUT
13. 5. 2011   Poprvé po dlouhých 18 letech si cenu Manažera roku přebrala žena, Senta Čermáková, úspěšná manažerka společnosti Hewlett-Packard. Za sebou nechala 71 poražených finalistů z velkých firem jako Metrostav, Dalkia Česká republika, BAEST Machines & Structures, Top Hotels Group a další.
Práce snů v šestadvaceti: Tři frčky a služební Boeing
6. 5. 2011   Poprvé letěl, když mu bylo patnáct a to na kluzáku. Dnes je mu šestadvacet a už pilotuje velké dopravní letadlo. Řeč je o Tomáši Petrmanovi, jednom z nejmladších dopravních pilotů v České republice.
Ukládání jaderného paliva pod taktovkou dvou žen
30. 1. 2011   Elektrárna Dukovany se pyšní evropskou raritou. Na jaderné palivo tam nově dohlížejí dvě fyzičky, sedmadvacetiletá Monika Mervartová a o dva roky starší Julie Krsková. Julie vystudovala Radiační ochranu na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a obor Odpady a jejich využití na České zemědělské univerzitě. Monika vystudovala obor Fyzika plazmatu na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Marija Miletić se zamilovala do jádra
20. 7. 2010   Marija Miletić (25) pochází z hlavního města Srbska, Bělehradu. V Praze vystudovala ČVUT, Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, konkrétně teorii a techniku jaderných reaktorů. V současnosti pracuje v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, v oboru, kde je minimum žen.
Na architektuře budou krásné nové stroje
20. 3. 2009   Fakulta architektury otevírá nový obor Průmyslový design


Kateřina Sakařová

Kateřina dokončila v roce 2006 studium oboru Pozemní stavby a konstrukce na Fakultě stavební ČVUT. Ve svých třiceti letech má za sebou obdivuhodné pracovní zkušenosti. Stojí za tunely v nejrůznějších místech světa. A navíc je na svých cestách neustále usměvavá inženýrka:).

Touha po cestování a záliba v cizích řečech ji během studií přivedla ke studijní stáži na Národní technické univerzitě v Aténách, kde po letním intenzivním kurzu řečtiny studovala dva semestry společně s řeckými studenty. Právě v Aténách měla poprvé možnost navštívit stavby hlubokých základů a tunelů, které ji naprosto fascinovaly. Po návratu do Prahy už byl potřeba jen malý krůček k tomu začít dělat to, co ji baví do dneška. Už při prvním pohovoru v Metrostavu, který každoročně láká studenty Fakulty stavební na roční praxe, zažádala o zařazení do divize, která stavěla tunely v centru Prahy. První den na stavbě začal prý humorným nedorozuměním, kdy při jejích necelých 155 cm výšky si dělníci mysleli, že se jedná jen o návštěvu na stavbě a ne jejich novou vedoucí.

Toulavé boty ale byly silnější, a tak ještě před ukončením studií využila pomoci pana George Stone, který spolupracoval s oddělením zahraničních styků na Rektorátu ČVUT a pomáhal absolventům ČVUT získat inženýrské pozice ve Velké Británii. S jeho pomocí získala místo geotechnického projektanta na velkém zahraničním projektu, Dubajském rychlodráze, kterou projektovala firma Capita Symonds v Británii.

Stále ji to ale táhlo k tunelům a tak když při jedné Londýnské přednášce o projektování metra v Dilí dostala nabídku na práci ve firmě Mott MacDonald, neváhala ani chviličku a do měsíce nastoupila. „Motti“, jak se jim v oboru přezdívá, jsou v současné době světová špička v oblasti projektování podzemních staveb a jejich projekty jsou rozeseté po všech kontinentech. Po třech měsících v kanceláři ji vyslali na projekt na Islandu, což obnášelo přestěhovat se do tábora uprostřed sněhové pláně, kde nejbližší sousedé byli tak možná losi. Ale její technické srdce zajásalo, stavba vodní elektrárny Kárahnjúkar zahrnovala přes 60 kilometrů tunelů, a pracovní tým jako dozor investora dohlížel na správné provedení. “Ještě dnes, když si vzpomenu na polární zář, kterou jsme často vídali „tančit“ při cestě ze směny, mi přeběhne mráz po zádech nad tou nádherou,”přiznává se Katka.

Po zkušenostech z této stavby už se projekty jen hrnuly, nejdříve pozvání do budapešťské kanceláře Mott MacDonald, kde místnímu týmu pomáhala projektovat přístupové tunely pro podzemní úložiště jaderného odpadu, pak zpátky do Londýna vést studii proveditelnosti pro zatím prý nejzajímavější projekt revitalizace solného dolu v Anglii. Díky práci se dostala až na daleký Nový Zéland, kde s týmem tunelářských specialistů navrhovali plán pro novou vodní elektrárnu na řece Waitaki na jižním ostrově.

Po pěti letech v Londýně se rozhodla pro změnu a s novou pracovní nabídkou se přestěhovala do Hong Kongu, kde momentálně probíhá plánování a výstavba tří nových linek metra. Je to Katčin nový tunelářský sen, který se stává skutečností.

Dotazy a připomínky pište na ilona.prausova@cvut.cz.